Jak postupovat, pokud zaměstnanec svévolně přeruší (resp. ukončí) pracovní cestu? Po skončení výkonu práce si zaměstnanec vyřídí své soukromé záležitosti a s velkým zpožděním odjede do místa ukončení pracovní cesty.

Pracovní cesta může být přerušena jen na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanec požádá o umožnění přerušení pracovní cesty, a to ještě před tím, než by k němu mělo dojít. V ideálním případě tak učiní ještě před vykonáním pracovní cesty. Pokud bude zmíněnou žádost vedoucí zaměstnanec, který dotyčného na pracovní cestu vyslal, akceptovat, tak dojde k dohodě o podmínkách přerušení pracovní cesty. Dohoda může být i ústní, ale je vhodnější, aby byla písemná. Jestliže k ní dojde až v přůběhu pracovní cesty, tak je vhodné, aby byl o této dohodě učiněn záznam. Za dobu přerušení pracovní cesty zaměstnanci nepřísluší stravné. 

Jestliže k přerušení pracovní cesty dojde svévolně, jak je uvedeno v dotazu, tak se de facto jedná o svévolné ukončení pracovní cesty a zaměstnanci nebude příslušet ani náhrada jízdních výdajů, jelikož nepůjde o návrat z pracovní cesty, ale půjde o návrat ze soukromých aktivit. Pokud se jedná o první porušení pracovní kázně tohoto druhu a doba strávená soukromými aktivitami nemá dopad na výši stravného, tak to někteří zaměstnavatelé řeší pouze pohovorem a důrazným upozorněním, že přerušení pracovní cesty musí být předem dohodnuto.

Citace souvisejících ustanovení zákoníku práce:

§ 160

Za použití dopravního prostředku po ukončení předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance, po kterém již nenásleduje výkon práce, je povinen zaměstnavatel uhradit zaměstnanci náhradu jízdních výdajů pouze do výše, která by náležela zaměstnanci v případě, že by k přerušení pracovní cesty nedošlo. Obdobně se postupuje při předem dohodnutém přerušení pracovní cesty z důvodu na straně zaměstnance před výkonem práce.

§ 162

Náhrada výdajů za ubytování

(1) Zaměstnanci přísluší náhrada výdajů za ubytování, které vynaložil v souladu s podmínkami pracovní cesty, a to ve výši, kterou zaměstnavateli prokáže. Po dobu návštěvy člena rodiny hradí zaměstnavatel zaměstnanci prokázané výdaje za ubytování pouze v případě, že si je musel zaměstnanec vzhledem k podmínkám pracovní cesty nebo ubytovacích služeb zachovat.

(2) Po dobu předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance není zaměstnavatel povinen zaměstnanci náhradu výdajů za ubytování poskytnout, i když musel po tuto dobu zaměstnanec s ohledem na podmínky pracovní cesty nebo ubytovací služby výdaje za ubytování uhradit.

§ 163

Stravné

(5) Po dobu návštěvy člena rodiny nebo po dobu dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance stravné zaměstnanci nepřísluší. Doba rozhodná pro právo na stravné před návštěvou člena rodiny nebo dohodnutým přerušením pracovní cesty končí ukončením výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem, a po návštěvě člena rodiny nebo přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance začíná současně se začátkem výkonu práce, nebo jiným předem dohodnutým způsobem.

Problematice přerušení pracovní cesty se věnuji také ve své publikaci
Cestovní náhrady v otázkách a odpovědích (na stranách 68 a 70): 
financnikontrola.webnode.cz/news/cestovni-nahrady-ve-skolach-a-dalsich-prispevkovych-organizacich-v-otazkach-a-odpovedich/